Budeme mít prvňáčka.

02.04.2018 21:48

Budeme mít prvňáčka. Rady pro rodiče dětí od 5 let.

Zdroj: PhDr. Jana Kropáčková, Ph.D. (Portál, 2018).

Příprava dítěte na vstup do školy je vyvrcholením celé dosavadní předškolní výchovy, tedy od jeho narození až do šesti let.  

Poznat, kdy jsou zralé jahody je jednoduché. Ale jak poznat, kdy je zralé dítě? Co je vlastně školní zralost?

  • Jedná se o doposud nejznámější a nejfrekventovanější pojem označující dosažení určitého stupně ve vývoji dítěte před vstupem do základní školy. Školní zralost je tedy charakterizována jako stav dítěte, který zahrnuje jeho zdravotní, psychickou i sociální způsobilost začít školní docházku a zvládnout všechny požadavky výuky. Školní zralost je posuzována jako výsledek biologického zrání nervového systému a celé dosavadní zkušenosti dítěte, kdy je zapotřebí dosáhnout určité úrovně řeči, myšlenkových operací, pozornosti, soustředěnosti i sociálních dovedností.

Aby dítě úspěšně zvládlo vstup a nároky první třídy základní školy je zapotřebí rovnoměrně dosáhnout tělesné, psychické, sociální a emocionální zralosti. Fyzická kondice dítěte značně ovlivňuje snášenlivost únavy a tělesné zátěže i odolnost vůči infekcím.    

Psychická zralost zahrnuje celou řadu aspektů a je podmíněna zráním organismu dítěte. Oblastmi poznávacích procesů jsou tyto charakteristiky:

  • Přechod od globálního k diferencovanému vnímání, což vede ke snadnějšímu vnímání detailů (dítě rozliší na obrázku počet, tvar, směr, což je důležité pro následné rozlišení písmen b, d, m, n, p, q).
  • Rozvoj analyticko-syntetické činnosti (sluchové rozlišení hlásky na začátku slova, později na konci slova se schopností utvořit od této hlásky slovo jiné).
  • Zvyšování kapacity paměti záměrným zapamatováním (básně, písně, pohádky).
  • Odpoutání se od egocentrismu (školsky zralé dítě už ví, že může být ostatními viděno, i když druhé nevidí, zatímco dítě mladšího předškolního věku tohoto zjištění není schopno).
  • Odpoutání od magičnosti v oblasti myšlení (dítě si vypomáhá v myšlení fantazií), od prezentismu (dítě váže okolnosti na aktuální přítomnost) i fenomenismu (má zafixovanou určitou podobu světa, vše je takové jak vypadá).
  • Posun od názornému myšlení k logickému s realističtějším pohledem na svět.
  • Bohatá slovní zásoba, gramaticky správná řeč bez vážných poruch výslovnosti (mělo by být schopné vyprávět ve větách nebo vyřídit vzkaz).
  • Vyspělá grafomotorika – správné držení tužky, kresba s detaily, nápodoba geometrických tvarů a písmen, zobrazení figurální kresby..

Školní zralostí je komplex schopností a dovedností, s nimiž by dítě mělo vstupovat do školní zátěže. Nejedná se pouze o změnu životního režimu a tempa dítěte, ale i přesun z jeho hlavní herní činnosti na učení, změnu sociálního postavení aj.

V současné době se stále více rodičů zajímá o výchovu dětí, a tudíž také o problematiku školní zralosti. Rodiče zjišťují (webové stránky, publikace, tisk, informace od známých), jaké nároky mají učitelé prvních tříd základních škol. Na základě zjištěných informací vyhledávají další odbornou pomoc nebo se dožadují možnosti prodiskutovat určitý problém. Rodiče jsou osoby, které znají své dítě nejlépe a tudíž si dokážou samostatně odpovědět na otázku, zda je jejich dítě připravené na zahájení povinné školní docházky.

V případě, že rodiče mají ohledně školní zralosti svého dítěte určité pochybnosti, je vhodné se obrátit na odborníky.

  • Dětský lékař - pediatr (v případě podezření, že problémy způsobuje smyslová či tělesná odchylka ve vývoji dítěte).
  • Pedagogicko-psychologická poradna či speciálněpedagogické centrum (v odchylkách či potížích v oblasti sociálního či psychického vývoje, nezapadá do kolektivu, ubližuje, je pomalejší, výtvarný projev zůstává na nižším vývojovém stadiu, evidentní malá slovní zásoba, nesoustředěnost, rozumová opožděnost).
  • Učitelka mateřské školy - Skutečnost (Národní zpráva o stavu předškolní výchovy v ČR, 2000), že 98,4% dětí navštěvuje před vstupem do základní školy školu mateřskou, dává učitelkám mateřských škol na základě srovnání a průběžné pedagogické diagnostiky kompetence rozhodovat o školní zralosti a připravenosti dítěte na vstup do ZŠ. Oproti poradenským pracovníkům a pediatrům mají velkou výhodu v každodenním několikahodinovém kontaktu s dítětem i posouzení jeho projevu a chování ve větší skupině vrstevníků. V průběhu vzdělávací práce učitelka využívá různorodých diagnostických metod (rozhovor, pozorování, rozbor průběhu i výsledků činnosti dítěte, analýza hry). Získává informace o zdraví dítěte, funkci jeho smyslových orgánů, hrubé i jemné motorice (lateralitě, grafomotorice), kvalitě jazykového projevu (výslovnosti, slovní zásobě), stupni osvojení různých návyků, sociabilitě, způsobu jeho výchovy, intelektu (rozumové schopnosti) nebo emocionalitě. Tyto běžně používané metody může učitelka doplnit rozhovorem s rodiči a zpřesněním informací o domácím zázemí, o rodičích, sourozencích, dalších schopnostech a zájmech dítěte. Učitelky MŠ jsou kompetetní vyjadřovat se ke školní zralosti a připravenosti dítěte, neboť v rámci profesní přípravy získávají odborné vědomosti a dovednosti z vývojové psychologie a pedagogiky předškolního věku. Stanovením pedagogické prognózy plánují další vzdělávací činnosti. Během praxe pedagogické diagnostiky jsou schopny posoudit a zhodnotit vývojovou úroveň dítěte. Výhodou je, že sledují a znají postupný vývoj dítěte v delším časovém úseku, mají možnost srovnání s dalšími dětmi předškolního věku a spolupracují s ostatními odborníky z řad pediatrů, psychologů, pracovníků z PPP a SPC, učitely základních škol).
  • Učitelka základní školy je další kompetetní osobou, která se vyjadřuje ke školní zralosti dítěte a může rodičům poradit. Školní nezralost se může více projevit u dětí, které nenavštěvovaly mateřskou školu. O přijetí dítěte do základní školy nebo odložení povinné školní docházky rozhoduje ředitel školy na základě žádosti rodičů (k žádosti o odklad školní docházky se přikládají dvě vyjádření z odborného vyšetření - zpráva z PPP či SPC a doporučení pediatra).

Zápis do první třídy základní školy se organizuje ve dvou dnech v předem vymezeném termínu v měsíci dubnu (často ve dvou pracovních dnech, v odpoledních hodinách). Rodiče s dětmi se mohou dostavit k zápisu v kteroukoliv hodinu ve vypsaném termínu a není potřeba se předem objednávat. Zákonní zástupci mohou své dítě během zápisu z dálky pozorovat nebo dostávají od pedagogických pracovníků informace v jiné místnosti školy, což umožňuje se dotazovat a konzultovat potřebné oblasti a v klidu vyplnit požadované formuláře. Možnosti průběhu zápisu jsou rozmanité: některé ZŠ požadují přítomnost a zapojení rodiče, v jiných se naopak zaměřují a posuzují samostatnost a sociální zralost dítěte bez přítomnosti rodiče (schopnost krátkého odloučení, odpovědi na jednoduché otázky - jméno, příjmení, adresa, datum narození, sourozenci, dny v týdnu, roční období a řešení jednoduchých úkolů - kreslení, rozlišení barev, popis obrázku, jednoduché počítání, porovnávání více x méně). Zápis do první třídy je pro dítě významnou událostí, proto probíhají v příjemné atmosféře vyzdobených prostorách školních tříd.

Jak využít dobu po zápisu?

Na základě písemné žádosti je převážná většina dětí přjata od nového školního roku k plnění povinné školní docházky. Ředitelství školy zašle (dle domluvy lze i osobní vyzvednutí) rodičům dopis s rozhodnutím o přijetí dítěte do první třídy. Poté většina základních škol nabízí budoucím školákům různé akce, kurzy a projekty s cílem pozitivně naladit dítě na vstup do školy a seznámit ho s prostředím základní školy i formou vyučování. Tím se usnadní přechod z MŠ do ZŠ a zlepší se adaptace dítěte na školu. Uvedené akce bývají organizovanány v jarních či letních měsících a jsou určeny všem dětem řádně zapsaných do prvních tříd, s nástupem v září následujícího školního roku.

Učitelé MŠ a ZŠ uvádějí, že v období zápisu mají předškolní děti většinou potíže se správným držením tužky, koncentrací pozornosti, samostatností, sebekázní, výslovností a grafomotorikou. Naopak mezi bezproblémové patří schopnosti začlenění do kolektivu, komunikace s vrstevníky i učitelem a chuť učit se novým věcem. "Pozápisové" období mohou rodiče využít k vedení dětí k větší samostnatnosti (v přípravě oblečení na druhý den, sbalení batohu na výlet, samostatnosti uklidit si osobní věci nebo prostřít stůl), čímž pozitivně podporují blížící se každodenní režim školní přípravy. Předškolní dítě získá novou roli školáka a je vhodné, aby se na tuto skutečnost postupně a nenásilně připravovalo. Budoucí prvňáčci i rodiče by si měli zvykat na nový řád. Přestože se mohlo do MŠ mnohdy docházet nepravidelně, ve škole musí být každý den ve stejnou dobu i v případě, že se mu nechce vstávat.

Předškolní období je nejdůležitější etapou, kdy jsou položený "základní kameny" v životě člověka. Příprava na vstup do první třídy základní školy je přirozenou součástí přípravy na další život. 1. září je významným dnem v životě prvňáčka a celé jeho rodiny.

Ať prázdniny před zahájením školní docházky slouží k odpočinku, cestování, poznávání a načerpání nových podnětů, sil i trpělivosti.

"A jako sebeúrodnější půda nemůže být plodná bez obdělávání, tak ani duše nenese plody bez učení..." (Cicero)

 

 

Zpět